Zajištění úvěru je nástroj, který využívají banky pro krytí ztrát v případě Vaší neschopnosti úvěr splácet. Banky nevyžadují zajištění při všech úvěrech. Zpravidla se zajišťují úvěry poskytující vyšší objemy peněz. Při zabezpečeném úvěru je vyšší pravděpodobnost, že peníze, které jste si půjčili, dostane banka zpět. I proto jsou zajištěné úvěry v porovnání s nezajištěnými výrazně levnější.
Nejčastějšími způsoby zajištění úvěru jsou:zajištění ručitelem ,zajištění zřízením zástavního práva na nemovitou nebo movitou věc ,zajištění vinkulací vkladu .
Zabezpečení ručitelem
Ručitel je nejčastější formou zabezpečení při krátkodobých úvěrech. Ručitelem je ten, kdo bance nebo nebankovní společnosti prohlásí, že vyrovná Váš dluh v případě, že tak neučiníte Vy. Prohlášení ručitele má písemnou formu a podpis ručitele je úředně ověřen. Ručitelů může být i více, přičemž každý z nich ručí do výše popsané v prohlášení ručitele.
Při zajištění úvěru ručitelem banka ověřuje nejen Vaši bonitu a platební schopnost, ale i Vašeho ručitele. Banka také stanoví přesné podmínky, kdo Vám za úvěr ručit může (např. jen zaměstnán občan, s věkem od-do, který není ve výpovědní lhůtě nebo ve zkušební době a pod.).
Zajištění zástavním právem
Podmínkou pro získání například americké hypotéky je zajištění úvěru nemovitostí, tj. zřízení zástavního práva k nemovitosti ve prospěch banky. Zástavní právo (označované také tíha) je věcným právem k cizí věci. Slouží k zajištění úvěru tak, že v případě jeho nesplácení je banka oprávněna domáhat se uspokojení z věci založené, prodat ji a peníze do výše nesplacené části úvěru si ponechat. Hypoteční úvěr nemusí být zajištěn tou nemovitostí, na kterou si úvěr berete. Také platí, že nemusíte být vlastníkem zakládané nemovitosti, pokud využijete tzv.. záložního ručitele, který je ochoten založit vlastní nemovitost ve prospěch zabezpečení vašeho úvěru. Hypoteční úvěr lze zajistit současně více nemovitostmi.
Před zřízením zástavního práva si banka musí uvěřit, zda nemovitost není zatížena jiným zástavním právem, nebo zda na ní neváznou věcná břemena, které by mohly znemožnit realizaci zástavního práva. Pokud na nemovitosti váznou jiné zástavní práva nebo věcná břemena, banka nemusí nemovitost jako jistotu akceptovat a budete vyzváni zajistit úvěr jinou nemovitostí.
Zástavní právo ve prospěch banky vzniká na základě písemné zástavní smlouvy mezi bankou a vlastníkem nemovitosti. Zástavní právo se zapíše v katastru nemovitostí na základě návrhu na vklad zástavního práva, který na katastr podává vlastník nemovitosti. Spolu s návrhem na vklad musíte na katastru předložit i záložní a úvěrové smlouvy. Ve smlouvě o zřízení zástavního práva se musí určit předmět zástavního práva a pohledávka, kterou zabezpečuje. Pokud vznikne na zastavené nemovitosti několik zástavních práv, uspokojují se přednostně zástavní práva nejstarší, pokud zákon nestanoví něco jiného.
V průběhu splácení úvěru zajištěného nemovitostí může nastat situace, že založená nemovitost ztratí část své ceny a zajištění úvěru se stane nedostatečným. Banka má v takovém případě právo žádat dlužníka o doplnění zabezpečení úvěru (např. založením další nemovitosti). Pokud tak dlužník neučiní, část nezajištěného úvěru se stává okamžitě splatnou. Zástavní právo zaniká splacením úvěru.
Zabezpečení vinkulací vkladu (zabezpečení finančními prostředky)
Vinkulace je vázání nebo omezení dispozičního práva až do splnění určité podmínky. Při úvěrových produktech se nejčastěji vinkulovat pojištění (při hypotečních úvěrech) a vklad.
Vinkulace vkladu znamená, že úvěr dostanete až tehdy, když přesně určenou část z výše úvěru (i nad 100% z výše úvěru) vinkulovat ve prospěch banky na některém z jejích vkladových produktů. Vinkulováno mohou být Vaše vlastní úspory nebo úspory jiné osoby. Prakticky to tedy znamená, že předtím než úvěr dostanete, musíte část vlastních úspor nebo úspor někoho jiného vinkulovat ve prospěch banky. Tyto peníze se stanou dostupné až po splnění určitých podmínek, například po splacení úvěru.
